Kapitalismus ubližuje národu!

Tváříme se poskromnu

i když něco chybí nám

Hrajeme si na komunistobijce

přehlížíme drsný svět

současnost nelidskou

onen výkvět hrůzných mravů

Souvislosti unikají

média nás ponoukají

abychom přijali ten zkažený svět

Nahá těla vystavují

celebrity nemravné - celebrity nejapné

na pokleslém internetu

V orientu vzniká krutý stát

další extrém budí nás

ztrácíme víru – pilíř svůj

Rozkol kvůli restitucím

zapomíná na hrozby světové  

Válka se blíží osudný den

Jen stojíme na straně špatné

zkrachovalých zločinců

kteří si říkají demokraté

a humanisté zároveň!

Extrémy v extrémech bojí se postihů

Pořádná stávka se bohužel nekoná

Hle tiše přihlížíme úpadku státnímu

Mocní odejdou – jen my zůstaneme v rozkradené zemi

Dluhy nám zanechá politická mafie

Kdo je však (ne)splatí?

Bohužel my přátelé!

Budoucnost lidské civilizace a objevů

Dne 22. 8. 2014 jsem zhlédl na Čt 2 pořad, který se týkal vesmíru, pokroků ve vědě a úvah o mimozemském životě. Lidská činnost se rychle vyvíjí a zdokonaluje, až se mi chce věřit v jakési „terminátory,“ neboť přítomnost a budoucnost hovoří o úspěšném léčení vážných onemocnění a vad, dále pak se rýsuje výrazné prodloužení lidského života.

Postupné nahrazování lidských tkání „umělými“ materiály a nanotechnologiemi v oblasti medicíny probíhá mnohem častěji. Pokročilá věda se stává většinou samozřejmostí – viz počítače, čipy, tablety a chytré telefony, dále pak zmínka o počítačových virech a hrozbách, které je nutné brát v úvahu. 

Uvedený pořad se zabýval rovněž rekonstrukcí počátků života. Jde o polévku aminokyselin a dalších organických sloučenin, která vznikla z metanu, amoniaku, vodíku, dusíku, vody a oxidu uhličitého. Pokus byl tak provázen „bleskovými“ elektrickými výboji.

Pořad rovněž mapoval další možnosti existence života ve Sluneční soustavě, i když v raných formách a extrémech. Při studiu téhle tematiky je třeba nejprve mapovat pozemský život v extrémních podmínkách. Planeta Země nás tímhle učí, jak postupovat dál ve vesmíru, a to v odhalování pravdy o „blízkých“ i vzdálenějších planetách a měsících.

Vědecký svět ve vyspělém období vysílá vlny, aby oslovil mimozemské civilizace, které je možná zachytí. Jenže to potrvá enormně dlouho, než bude tohle vlnění zachyceno. Pesimistické prognózy zas hovoří, že vysílání těchto signálů nic nového nepřinese – možná je to zbytečná práce, ale co kdyby…

Často se lidstvo setkává s nevysvětlitelnými záhadami, které se týkají nejen UFO, ale i mimozemských bytostí, jež z nějakého důvodu navštěvují naši Zemi. Skeptici tvrdí, že se jedná o fámy a podvrhy. Zastánci existence mimozemského života zas říkají, že se něco vážného začíná dít, a tak nelze neustále přehlížet pozitiva a negativa možné přítomnosti mimozemšťanů.

Věda se vyvíjí rapidním tempem, přesto se zdá, že se něco tutlá. Významné vědecké mety a cíle však mohou narazit na etická pravidla. A proto je důležité vytvářet to dobré, potřebné a přínosné. Přesto je nutná rozvaha mezi světlými a stinnými stránkami vědeckého bádání, aby se zabránilo zneužití nanotechnologií, mikroskopických přístrojů a dalších chytrých vymožeností.

 
Václav Kovalčík

Rodná řeč patří všem

V naší zemi dochází k nesmyslným soudním sporům, co se týče autorského práva, a to zejména u citátů, sloganů a výroků, které mají jazykový základ, vždyť se jedná o rodnou řeč, kterou si nesmí prospěchářská individua „totalitně“ přivlastňovat, neboť mluvíme, píšeme, myslíme a tvoříme hodnoty.

Mnoho citátů se používá v běžné mluvě – přece nechceme, abychom byli pronásledováni a souzeni za jejich užití. Rodná řeč patří všem, nelze si ji přivlastňovat na úkor většiny. Je hrozné, když nějaká rádoby osobnost vyvolává soudní spory v otázce jazyka českého.

Situace může dojít daleko, že se za chvíli budeme bít o rodnou řeč, budeme se žalovat navzájem, aby z toho něco finančně káplo! Kde je to opravdové vlastenectví! Česká řeč je tak okupována rozmazlenými pohlaváry – bohužel k nim patří netolerantní umělci a netolerantní „významné“ osobnosti s egoistickými sklony!

Vážení čtenáři, nelíbí se mi parcelace a škatulkování našeho jazyka, neboť pevně hlásám, že rodná řeč patří skutečně zdejšímu obyvatelstvu a sympatizantům, kteří se ji chtějí skutečně naučit.

A proto obohacujme ve svých řadách slovní zásobu, mysleme svobodně, nenechme si blokovat myšlení své. Ukažme všem „jazykovým“ spekulantům, že se nelze soudit za svobodně vyřčený výrok a slovní konstelaci. To bychom mířili do úplného Absurdistánu a jazykové diktatury!

 
Václav Kovalčík

Existence právního státu je důležitá

Ocitáme se v době, kdy se svobodné podnikání stává sebevraždou. Nějak se musí zajistit ochrana poctivých podnikatelů, a proto sametoví vyděrači hromadně vybírají od nevinných lidí výpalné za tzv. ochranu. Navíc se vyšší vrstvy české společnosti distancují od středních a nízkých.  K tomu se vytváří neproniknutelná síť pochybné legislativy, která nahrává těm největším zločincům. Právě ti běhají na svobodě beztrestně dál.

Inteligence české země je neustále decimována sexistickou dobou plnou korupce, nemravnosti a zločinů. Moudrý a vzdělaný člověk si ani neškrtne, ani nezaloží rodinu postavenou na lásce a spravedlnosti. Decimování společnosti zasahuje do všech oborů a rezortů lidské společnosti i úřadů. Klausova amnestie nic nevyřešila, jen zkomplikovala a znevážila práci schopných policistů, jimž záleží na spravedlnosti, která v dnešní době poněkud chřadne. Musejí držet ústa i krok, i když dochází k bezpráví ze strany nejvyšších pater justice, politiky a hospodářství. Takovou prognózu si země česká nezaslouží.

Mnohokrát je diskutován případ Jiří Kájínek, jenž je trnem v oku různým mafiánům. A tak dochází k porušování a pošlapávání nejen práva procesního, ale i dalších odvětví legislativy. Současná justice a ministerstvo spravedlnosti hrají super-podjatou hru. Nikdo nechce platit odškodné za dlouholetý justiční šiml.

Nic dobrého se nestalo, jen zlo vítězí na všech frontách. Ministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO) tak strká hlavu do písku v případě Jiří Kájínek, aby byla politicky a mediálně in. Nic nového se nezměnilo, stále je občanská společnost sužována bezprávím a diktaturou, v níž nelze dennodenně žít.

A tak klepněme mafii pořádně přes prsty, zabraňme úniku českého kapitálu do daňových rájů. „Velké ryby“ musejí být včas polapeny, aby život v České republice byl postaven na skutečné slušnosti a spravedlnosti, neboť slušní lidé mají právo ve své zemi svobodně žít a dýchat.

 
Václav Kovalčík

Likvidace České Koruny je vlastizradou!

Tak už tu máme další oslabování naší Koruny v porovnání se světovými měnami. Již jsme natolik zhuntovaným národem se zhuntovaným a rozkradeným hospodářstvím, až nás to bije do očí. Opět se nic neudělá pro lidi, kteří nedosáhnou statisticky na uvažovanou průměrnou mzdu. Západní země nám závidějí „pilnou a bojující“ měnu, proto je neustále devalvována a znehodnocována, aby se co nejvíc zavděčila politice Evropské unie.

Cíl Evropské unie a ostatních západních států je jasný – ještě více ožebračit post-socialistickou zemi jménem Česká republika, ještě více podřídit zdejší hospodářství, aby se odvádělo více kapitálu do zahraničí – zejména do daňových rájů a „nedotknutelných“ zemí světa.

Vypadá to, že nás oslabování České Koruny povede k jakési rezignaci, která pak uvolní prostor pro zavedení Eura. Tím dojde k výraznému ochuzení většiny obyvatelstva – zdraží se důležité zboží, úspory ze spoření se promění vniveč, dovolené budou čím dál dražší atd. Moc vysněného luxusu si neužijeme. K tomu nás čekají dopady nelítostných sankcí, dalo by se napsat, že se blíží „druhá studená válka,“ jež se může při nerozvážném diplomatickém jednání proměnit v třetí světovou.

Zkrachovalý západ nám diktuje absurdní podmínky, ale veškerá pochybení odnášejí právě menší státy Evropské unie. Něco se přihodí na ukrajinsko-ruských hranicích, a už tu máme kovbojku nepříznivého ekonomického ražení. Jen tak dál, a utopíme se ve vlastní hlouposti! Likvidace České Koruny je vlastizradou, když se v České národní bance rozhodne o devalvaci jedné z posledních svobodných měn v Evropské unii. K tomu se bohužel připočítává její další znehodnocování (pád) v porovnání s ostatními platidly v mezinárodní sféře.

 
Václav Kovalčík