Letní nahotinky

"Báseň je parafrází situace v našem státě."

Nahotinky nahaté

mění se na hanbaté

Slunce vaří - až to škvaří

Letním hříchům vždy se daří

Nahotinky hanbaté

svlékají se popáté

Provokují smutný svět

jenž zasažen jest velkou krizí

Oblečení jednou zmizí

Budeme nazí ve státě svém

Bít, či nebít?

V diskusních fórech lidé volají po tělesných trestech, dokonce zmiňují zkušenosti, že to prý pomáhalo umravnit děti a mládež. Často je kritizována Evropská unie, která by nejraději zakázala tělesné tresty na adresu mladých lidí. Případy jsou různé, neboť se pohybují z extrému do extrému.

Říká se, že za socialismu panoval pořádek a mezigenerační respekt. Socialismus je „možná právem“ opěvován a oslavován, kdežto kapitalismus zatracován, ale vypadá to, že nelze nic udělat proti současnému změkčilému režimu.

Též se říká, že jedna facka, anebo pohlavek nikomu neublíží, stejně tak výchovné klepnutí po zadku. Bohužel média nafouknou celou tematiku globálně, jenže výchova by měla být případ od případu individuální. Neexistuje, aby nám Evropská unie mluvila do výchovy dětí a mládeže! Copak jsme nesvéprávní? Copak nemáme vlastní rozum? Zdá se, že si necháme mluvit téměř do všeho!

Smyslem tělesných trestů nesmí být smrt, ani těžké a vážné zranění. Smyslem tělesného trestu musí být nasměrování problémových dětí na správnou cestu. V dnešní době se však můžeme setkat s případy, kdy syn, anebo dcera zažaluje své rodiče. Odkud tenhle vítr asi vane?

Původně ze západních zemí, jež jsou typické svými nedostatky, neboť sklízejí plody své pomrvené politiky, což má za následek celospolečenský úpadek. Za chvíli se bude střílet i u nás. Vstupem do západní sféry jsme si podepsali „rozsudek smrti,“ jenž nás vrhá do vážných problémů.

Děti budou nenávidět své rodiče, děti je budou za každou maličkost žalovat. Soudy pak budou přehlceny tímhle fenoménem, když je ekonomická krize, v níž si každý chce jakýmkoliv způsobem přilepšit. Holt se kráčí přes mrtvoly v rodinných vztazích.

Je nějaké východisko z marasmu společnosti? Vždycky by měla být uplatňována zlatá střední cesta v rodinných vztazích. Rodiče by neměli volit politiky, kteří přivádějí tuhle zemi k úpadku. Rodiče by měli ve svých životech udělat pro své děti to nejlepší. Kvalitní školství, jež dokáže kladně motivovat a zaujmout, je též důležité. Nenechme si kálet na hlavu ze strany Evropské unie. Využijme naši moudrost - nejlepší svědomí a vědomí – ke šťastné budoucnosti.

 
Václav Kovalčík

Nechť si západ zamete před vlastním prahem

Vážení „významní představitelé,“ Vážení příznivci „významných představitelů,“ přestaňte nadávat na Rusko. Holt závist je hroznou věcí nejen ve vnitrostátní politice, ale též v mezinárodní. Co můžeme čekat v našem zadluženém státě, který se neustále zadlužuje!

Embargo a sankce na adresu Ruska nic nevyřeší, jen USA a Evropská unie riskují třetí světovou válku. Ať se „vzpamatují“ zejména hyper-zadlužené Spojené státy americké, dokud mají ještě čas. Nechť si západ zamete před vlastním prahem a nepoučuje druhé.

A teď k poměrům v naší české, moravské a slezské vlasti. Bohužel se společnost reálně a on-line navzájem napadá. Chtěl bych zde uvést recept, jak zabránit dalšímu zlu. Nízko-příjmové skupiny obyvatelstva nelze neustále považovat za méněcenné socky. Mělo by se výrazně zlepšit chování vysoce-příjmových skupin vůči nízko-příjmovým, nejen v reálném světě, ale i na internetu. Vzájemná tolerance a pochopení nesmí být na škodu.

Současným proevropským politikům vyhovují občanské neshody a rozepře. Současným politikům vyhovuje současná situace, jen když mají finančně nahrabáno. Občané by se neměli nechat neustále rozeštvávat, protože tím nahrávají režimu, který se podobá situaci nacistického koncentračního tábora, kde všichni za jednoho - dalo by se říci – hromadně trpí, vždyť se v našem státě dlouhodobě prosazuje fenomén kolektivní viny. 

Za hloupost politickou a ekonomickou daného pohlavára trpí občané této země, což se projevuje zvýšenými daněmi v různých oblastech života a obchodu. Kolektivní vina funguje bezvadně, jenže se může stát, že se Česká republika, partner zkrachovalého západu, stane aktérem třetí světové války! Zde nechci šířit poplašnou zprávu, ale měli bychom si konečně uvědomit rizika, důsledky a následky nejen našich činů.

Je trapné ze strany západu sankcionovat a perzekuovat Rusko, je trapné ze strany západu závidět prosperitu ruského ekonomiky. Kdy se konečně poučíme, abychom si vyřešili dokonce i své problémy, které nás dennodenně trápí?

Nenechávejme to na jiné termíny, jednejme hned. Vyřešme si nejprve vlastní potíže, vystupme ze sféry krvelačného západu, anebo svými zkušenostmi a znalostmi oslovujme kultivované země, neboť existují daleko zajímavější ekonomické trhy než zaujatý, rozmazlený a pokleslý západ.

 
Václav Kovalčík

Manifest svobodné hudební kompozice

Máme-li k dispozici notový program, nechť využijeme jeho možnosti, abychom vytvořili třeba náhodné hudební melodie a kompozice. Každý z nás může být v dnešní uspěchané době hudebním skladatelem. Přesto musíme dát pozor, aby vytvořené dílo bylo hratelné a hlavně originální.

Naše skladatelská cesta je vlastně hudebním dobrodružstvím, které může dopadnout úspěšně, anebo neúspěšně. Pokud dopadne úspěšně, tak naši skladbu můžeme s čistým štítem zveřejnit. Pokud dopadne naše tvorba – dle intuice a soudnosti  - neúspěšně, nic se neděje, neboť v následujících dnech může být všechno jinak.

Mnozí nás napadnou, že postrádáme harmonické vyučení a teorii, jenže dnešní doba je příliš uspěchaná a elektronizovaná. Chceme všechno a hned, když světem zavládl tvůrčí pokrok. Můžeme být amatéři, můžeme být profesionálové, vždyť nejdůležitější je výsledek našeho počínání, který pak pošleme s čistým svědomím do světa dál.

Pak můžeme pořádat koncerty svobodné a nezávislé hudební kompozice, anebo se klidně zdokonalujme, abychom jednoduše nenarazili, neboť je život plný inspirací. Neznáme teorii, anebo jen trošku, nic to neznamená, vždyť každý z nás má k hudební múze dveře otevřené.

Jen chtít překonat stereotyp pochybných zákazů a dogmat, které můžeme v našem „tvůrčím transu“ klidně obejít. Nemusíme se vůbec šprtat teorii. Tenhle program je o svobodném skladatelství. Tenhle program je pro odborníky i laiky. Stačí si osvojit počítačovou gramotnost. Stačí mít odvahu něco změnit k lepšímu v hudebním světě. Můžeme vystupovat veřejně, publikovat, anebo psát do šuplíku – třeba se něco zajímavého urodí.

 
Václav Kovalčík a kol.

Nesouhlasím s vytvořením Islámského státu

Představitelé Islámského státu spoléhají na krvavý středověk, dále pak na populační explozi muslimů v Evropské unii. V jejich řadách dochází k vymývání mozků, co se týče zničení Evropy a celého vyspělého = křesťanského světa. V diskuzích se objevují oprávněné názory, které míří proti vzniku Islámského státu.

Nechci být xenofobní, ale Evropu bychom si neměli nechat zaplevelit zlem. Připomíná mi to předvečer mnichovské dohody, jak diplomacie handluje s územím a občany. Pro někoho je pohodlnější mír za každou cenu, ale následky chybných rozhodnutí odnesou „tradičně“ obyčejní lidé. Bohužel se lidská práva vykládají jinak, než je zdrávo.

V islámských zemích dochází ke každodennímu ohrožování křesťanů a lidí odlišné víry a názorů. Jsou nadále trestáni pro své přesvědčení. Islámské státy si nedovedou schválit post-moderní spravedlivou demokracii a ústavu. Jejich obyvatelé se „cpou“ na území Evropy, prostě všude, aby nabourali a zlikvidovali ostatní státy. Nedovedou si na vlastním území vládnout. Jen temný a nenávistný středověk přežívá dobu nejnovější! O tom svědčí nehumánní právo Šária. Na druhé straně existují i vzdělaní muslimové, kteří jsou proti vzniku expanzivního Islámského státu.

Přál bych si, aby Evropa i okolní státy světa nebyly ohrožovány středověkým fanatismem. Národní státy si musejí uvědomit, že nelze nadále realizovat v této době politiku přistěhovalectví „za každou cenu.“ Vím, že je to křehké téma, ale národní státy musejí zůstat národními státy. Naše kulturní, společenské a ekonomické pilíře musejí být pevné a stabilní.

 
Václav Kovalčík