neděle 26. dubna 2015

Můj americký sen



V jedné americké bance, která již dorazila do České republiky, se koná soutěž, v níž vyhrávám sto tisíc Korun, ale má to jeden háček. Abych mohl výhru získat, musím se zaregistrovat na příslušné pobočce. Probíhají tak velké ovace, lidé mi tleskají, že patřím k těm nejšťastnějším. Chtěl bych si vybrat výhru z bankomatu uvedené banky, jenže místo peněz vyjede pokutový papír. Mé konto je z hodiny na hodinu ochuzováno. 

K výhře se nemohu dostat, a tak procházím různé trhy a jarmarky, kde obchodníci podnikají, i když je tma. Nezbývá mi nic jiného než ukazovátkem zapichovat bílá strašidla, která sužují naši zemi. 

Jeden starý člověk si všiml mého nadání. Na chvíli s ním hodím řeč, pak se z neznámého důvodu dostávám do dámské společnosti. Hledám svou pravou lásku, mířím do firmy, kde lidé pracují jak otroci. V dámském úseku to sviští jako v mraveništi. Pro tuhle dobu jsem nepohodlný, ale obdivovaný.

Scházím se s jednou „hříšnou“ pracující slečnou, která mi nabízí erotické služby. Je do mě naprosto zamilovaná. Snaží se na chvíli vyjít z onoho otrokářského mraveniště, což se jí nakonec podaří, jen mi brání odejít několik chlapů v drahých oblecích. Šikana ze strany zaměstnavatele je hroznou věcí, neboť sužuje mnoho zaměstnanců. 

Ještě se v tomhle mraveništi seznamuji tentokrát s poctivou dívkou, kterou zvu na rande. Má nabídka je přijata. Konečně vycházím z již zmíněného pracovního tábora. Váhám tak mezi „hříšnou“ dračicí a poctivou českou holkou. Myslím, že je má volba jasná.
 
Václav Kovalčík

Hazard



Davy lidí zuboženy zbídačeny napořád
jen hrstka šťastných zbohatne z neštěstí cizího!

Takové jsou statistiky hazardního šílenství!
Bez lidových ztrát a proher by bylo úplně
na zavření!

Černo-šedé mouchy



Nic zajímavého v televizi není
V beznaději sleduji černo-šedé mouchy
které pohltily celou obrazovku

Jen na chvíli - symbolickou chvíli
jsem svědkem náletu vetřelců

Poté ulehnu do lože svého
abych se dožil lepšího dne
než byl ten uplynulý

pátek 24. dubna 2015

Ještěrka



Ještěrka se ráda sluní
vychází na daleký lov

Pohybuje se rychle a obratně
Asi má naspěch
když vidí lidskou bytost procházet

Žijeme tak v symbióze zdravého
životního prostředí
kde je zeleň velkolepá v kompozici
s okrasnými kameny
kde ještěrky nalézají domov svůj

Mimozemšťané



Vlády tají že jsou v háji
Mimozemšťané řídí osud náš
tak jako andělé sestupující z nebes

Unášejí oběti své – vpichují jim implantáty
hle bolestivé operace v létajících talířích
jak na běžícím pásu běží!

Co vlastně chtějí? Po čem touží?
To vědí jen špičky mocných
kteří jednoho krásného dne
před davy lidí kápnou božskou
až pět minut po dvanácté!

Nechť světové velmoci vyloží karty své
dokud ještě existujeme
Již bylo dost politikaření a zákeřných her!