Ocitáme se v tělocvičně, kde
hrajeme florbalový zápas, i když jsou naše hokejky v hrozném a zoufalém
stavu. S chutí a elánem zápasíme o každý bod. Líbí se nám tenhle sport,
jenž znamená to správné napětí a dobrodružství. Jenže nás postupně ubývá.
Většina hráčů odešla do svých domovů, a tak nás zbyla jen nepatrná hrstka
nadšených florbalistů. Pravidelně dávám góly. Soupeřící strana je úplně bezmocná.
I obranu mám poměrně silnou.
Co se dá dělat s poškozenými hokejkami?
Jen mávat a zápasit neustále dál, když panuje určité nadšení. Góly se neustále
aktualizují jak na běžícím pásu. Postupně nás hra natolik omrzí. Budeme muset
vyklidit své věci z prostorné místnosti.
Nalézám svůj notebook, v němž mám
své utajené obrázkové soubory. Na obrazovce panuje jakýsi chaos, a proto mažu zbytečné
soubory, abych uspořil nějaké to virtuální místo. Můj poslední kamarád mi
pomáhá se složitou administrativou. Vyklízíme tak svůj prostor, jenž čeká na
další hráče.
Václav
Kovalčík
