Mnohdy se tomuto režimu říká „tvrdý
kapitalismus,“ anebo „tvrdá pěst“ volného trhu. Říká se mu rovněž demokracie, i
když s demokracií nemá nic společného – jen s pochybnou diktaturou,
která bohužel vzešla z demokratických voleb, při nichž není stoprocentní
účast občanů s volebním právem.
Možným řešením je tedy povinná
volební účast - jistě by volby dopadly „mnohem zajímavěji“ než u nepovinné. U
povinné volební účasti by se výsledek výrazně blížil přání lidí žijících ve své
zemi.
25 let, to je dlouhá doba, kdy se
mohlo mnoho věcí změnit k lepšímu ve prospěch obyvatel tohoto státu.
Bohužel je zasazena mezigenerační nenávist, což se podobá skryté občanské
válce.
Mladí závidějí starým lidem jejich
nízké důchody, vyčítají jim jejich náklonnost k socialismu. Staří lidé by
se nejspíš chtěli vrátit o několik let dozadu, jenže se objevují názory tohoto
typu:
„Na důchody nebude; mládí lidé budou
až do stáří zatíženi hypotékami, úvěry, vyššími daněmi; státní kasa bude většinou
prázdná, hospodařit se bude neustále na sekeru. Česká republika bude nadále
kolonií „vyspělých států,“ dále náš stát zažije imigrantské vlny, jež se budou
podobat stěhování národů, ale Evropská unie nic přínosného neudělá pro dobro
Evropy!“
Nezaměstnanost poroste, protože
zdejší rodáci budou považováni za předraženou pracovní sílu. Roli levné
pracovní síly pak zastanou přistěhovalci z východu, které finančně
vykořisťují pochybné agentury a mafie. Kolo zločinů se rapidně roztočí
v neprospěch vysněné demokracie.
Nezaměstnanost poroste též
z důvodu přílivu absolventů vzdělávacích institucí, kteří nebudou mít
praxi - nikdo je totiž nezaměstná! Navíc evropská populace stárne, i když se
dožívá vyššího věku, což bude další záminka, aby se zvýšil věk odchodu do
důchodu.
Staří a mladí lidé by se měli konečně
spojit a vzájemně si pomáhat, aby byl současný režim lepší. Nesmí se nechat
současnými politiky a podnikateli rozeštvat. Mezigenerační nenávist musí být
minulostí, mezigenerační morální podpora tou správnou budoucností.
Čím více slušnosti zasadíme, tím více
sklidíme slušné úrody. Tak by to mělo být v mezilidských vztazích,
v národní a mezinárodní politice. Ten, kdo se chce podílet na dobrém díle,
by měl dostat šanci.
Václav Kovalčík
Žádné komentáře:
Okomentovat