Země bez perspektivy, národ též,
rozkradený, zadlužený až po uši. Obyvatelstvo stárne, mít heterosexuální rodinu
je bohužel luxus. Na lidi ve starobních a invalidních důchodech se nadává na
plná ústa. Pro někoho jsou to nemakačenka a parazité sociálního systému. Jak
hluboko jsme v těchto úvahách klesli! Na nemocné a bezmocné se v téhle
zemi kašle! Starobní a invalidní důchody jsou nízkými almužnami k pouhému
přežívání. Skutečně potřební to nemají lehké – právě těm jsou odnímány sociální
jistoty a podpory!
Současní mladí lidé vůbec nevědí, do
čeho jdou. Neuvažují, jaká nastane budoucnost našeho státu, který je totálně
v mnoha ohledech decimován vlastními lidmi v politické a hospodářské
branži. Pro západní svět jsme pouze kolonií a montovnou! Jsme přesyceni
supermarkety, ničíme si vlastní přírodu, vzájemně si „podrážíme nohy,“ až je to
donebevolající.
Pokud manželský pár zplodí děti, tak
jsou tu další hrozby. Nebude na zájmové činnosti a kroužky. Nezletilí nepoznají
přírodu, umění, řemeslo a sport. Nepoznají, co obnáší skutečný (reálný) život.
Zůstanou v zajetí internetové šikany a „chytrých“ technologií! Jejich
život se zhroutí, což může skončit sebevraždou.
Pokud dospějí, tak jim hrozí
neřešitelná situace, co se týče „věčné“ nezaměstnanosti. Podnikatelé a firmy
budou neustále frfňat a pohrdat slušnými občany! Rodiče budou muset živit své
potomky třeba až do smrti. Takovou perspektivu nikdo z nás nechce, jenže
se častěji setkávám při svém psaní a publikování s kritiky, jimž je úplně
jedno, jak český národ v budoucnu skončí.
Možná jsou zajištěni, možná ne. Možná
se jim něco v životě nepovedlo, a pokud ano, tak se nudí, proto se na
internetových diskusích objevují nenávistné komentáře. Čech Čechovi se stává
vlkem! To jsem poznal na vlastní oči, přesto nejsem spokojen s touhle
situací, která podkovává poslední relikty vlastenectví.
A proto je třeba navrátit ty pravé a
poctivé hodnoty, které tady fungovaly. Nenechávejme si neustále rozkrádat naši
zemi. Spojme se proti systému, který uvrhl dříve prosperující státy do
naprostého rozkladu a morální agónie. Každý z nás přece touží žít ve
vyspělé, slušné a prosperující zemi.
Václav Kovalčík
Žádné komentáře:
Okomentovat