Vážení čtenáři, nejsem vůbec spokojen
se současnou migrační politikou, kterou uplatňuje Evropská unie. Zároveň si
podkopává své náboženské, kulturní a společenské pilíře, což není dobrou
taktikou. Navíc mě zaráží mnoho přistěhovalců – právě ti míří za vysněnou
svobodou, jež na naše poměry není vysněná. Proč plují např. z Afriky až
k nám ilegálním způsobem? Zřejmě není něco v pořádku, přitom Afrika
by mohla být úrodným kontinentem, pokud by nebylo plundrováno její přírodní
bohatství. Každopádně bych uvítal zúrodnění tamějších nehostinných oblastí než
tuhle zoufalou migrační politiku. Uvítal bych zde rozšiřování tropických
deštných pralesů, známých i neznámých zemědělských plodin, dále pak pěstování
obrovského sortimentu palem, kaktusů, sukulentů aj. zajímavých rostlin. Též by
se mohlo zmodernizovat chovatelství užitečných zvířat, aby zdejší obyvatelé
neumírali hlady.
To, co jsem napsal výše, by mělo
platit pro všechny země, jež jsou považovány za problémové, a to v různých
oblastech světa, jenže místní chudoba a bída je způsobena nadnárodními
prospěcháři a špatnými politiky. V zaostalých státech se toleruje otrocká
práce nezletilých dětí. Rozvojové země jsou na huntě – ocitají se tak
v nezáviděníhodné dluhové spirále, z níž nelze uniknout.
Chtěl bych uvést druhou stranu mince,
která se týká Čechů ve světě. Myslím si, že jsme mírumilovný národ. Někde se
daří šířit dobrou pověst naší republiky, jinde si krajané přejí návrat do rodné
„okleštěné“ republiky, aby mohli zde dožít. Nelíbí se mi rezignace a osobnostní
ustupování. I krajané mohou žít, šířit své dovednosti i rodnou řeč do celého
světa.
Také jsem pro obnovení Československa
– symbolu vyspělosti a pokroku. Všechno dobré se dá obnovit, jen je k tomu
potřebná lidská iniciativa, nikoliv apatie a lhostejnost. Rezignace není vůbec
na místě, a proto obnovme období národního respektu a úcty.
Ještě se vrátím k situaci ve
světě, jenž je zbytečně sužován válkou. Nechť se více peněz investuje do
vesmírného průzkumu než do „uměle“ vyvolaných konfliktů. Tím bychom se posunuli
mnohem dál ve vědě i hospodaření.
Úmyslem tohoto článku není xenofobie,
jen rozumný a vyspělý přístup ohledně zachování pilířů národních evropských
států, jejich územní a demografické celistvosti. Nechtějme expanzi radikálního
islamismu v našich končinách. Uvědomme si svou suverenitu a nezávislost,
dokud ještě existujeme.
Václav Kovalčík
Žádné komentáře:
Okomentovat