Jedu do prudkého kopce za neznámým motorářem.
Snažím se jej předhonit, ale na vrcholu se setkávám s alternativním vítězstvím.
Před branou jednoho rodinného domu nalézám velkou tašku, v níž jsou dechové
hudební nástroje.
Jsem překvapen, zároveň zaskočen štědrostí
osudu. Na každý nástroj zkouším hrát – jde mi to úplně samo. Přesto mám dilema,
když se objevila taková příležitost. Mám nechat nástroje na svém místě, anebo zazvonit
na vlastníka onoho rodinného domu, aby si je vyzvedl? Rozhodl jsem se, že si je
tedy nechám.
Do práce a do svědomí mě vyzývá varhanický
kurz, a tak se musím vrátit, abych dorazil včas na zkoušku, neboť budeme za pár
dnů koncertovat. Všichni mí přátelé jsou překvapeni, jak jsem se vpravil do
jednotlivých nástrojů, což se může hodit na společném vystoupení. Zkouška trvá příliš
dlouho. Jsem velmi unaven, kdoví, jak náš varhanní a pěvecký koncert dopadne. Moje motorka se tak ocitá v zapomnění před
branou rodinného domu.
Václav Kovalčík
Žádné komentáře:
Okomentovat