Dostal jsem se na teologickou
fakultu. Konečně jdu studovat! Po vstupu na akademickou půdu s překvapením
zjišťuji, že předměty si musí člověk zapsat na prezentačních rautech, které
radí, co je dobré a co ne. Přicházím tak k jednomu z nich. Ukazuje mi, jak
složitý na papírování je dotyčný předmět. Naštěstí unikám téhle propagandě.
Nalézám však další stánek, tentokrát
jazykový. O jazyky jevím zájem. Absolvovat znovu latinu, naučit se hebrejsky,
starořecky, dokonce i arabsky nebývá však na škodu. Též si mohu oprášit
němčinu, angličtinu a francouzštinu. Za tohle lze dostat bohaté množství
potřebných kreditů.
Pak přicházím k dalšímu stánku, jímž
je nepovinná chemie. Tak trochu je mi líto zdejšího prezentujícího, o něhož
není vůbec zájem. Je sám uprostřed studijního, kantorského a vědeckého reje.
Nakonec se dostávám do bufetu, abych se po namáhavém a poučném zápise
občerstvil. Jídlo a pití je levné. Mám velkou radost, že na to mám.
Václav Kovalčík
Žádné komentáře:
Okomentovat