Jsem na jedné škole, možná náhodně.
Se žáky a učiteli si občané města zkoušejí vojenské masky, protože se blíží
nepříjemný válečný konflikt. Děje se tak ve dne i v noci, neboť je situace
nemilosrdná. Nastává mrazivá noc, my však chodíme v maskách, protože je
hrozný venkovní vzduch. Naše děti začínají z nějakého důvodu zlobit, vždyť
se nudí a jsou unavené od „marných“ vojenských příprav. Naše děti se blíží k tekoucímu
potoku. Poskakují prostě sem a tam. Jsou ve hravém opojení, a tak se nám
rozprchly do všech stran.
Chystá se však bohoslužba za pokoj a
mír ve světě. Ve slezsko-ostravském kostele je jen pár lidí. Ostatní
zmizeli neznámo kam, anebo byli zastřeleni. Venku i v Božím chrámu je tuhá
zima. Na lístečku u varhan je napsáno: „Jděte se vycpat s vírou – stejně k ničemu
nevede!“ Tenhle vzkaz mě velmi zarmoutil. Ještě více mě zarmoutilo válečné
řádění neznámého (mimozemského) původu.
Václav Kovalčík
Žádné komentáře:
Okomentovat