Když čtu zprávy na tohle žalostné
téma, tak si připadám, jako bych žil v protektorátu Čechy a Morava. Zde
také byla ghetta, kde pro režim „nežádoucí“ byli vyhladovělí a zubožení. Poté
směřovali dobytčáky do vyhlazovacích koncentračních táborů a táborů smrti.
Někdo si přeje zlikvidovat náš národ, neboť v ghettech se ocitají lidé
různého původu a národnosti.
Bezdomovectví neustále roste, protože
beztrestně probíhá ničení lidských, partnerských a rodinných životů. Tohle
vážně chceme? A tak jsou prostředky sociální podpory diletantsky
rozdělovány. Státní rozpočet jde na
buben a my též! Morálka upadá, vždyť se naše země dostává do závislosti na
věřitelích. Je to vskutku neradostná situace pro děti vlasti a jejich
budoucnost.
Něco jiného je, když se zadlužuje
deseti miliónový stát – ten je hýčkán, protože se z něj může pravidelně
dojit na úrocích. Něco jiného je rodina, která je bohužel malým zrníčkem mezi
mlýnskými kameny. Jakmile se dostane do dluhové pasti, je zle.
Ghetta rostou – chudoba též!
K tomu nekřesťanské exekuce! Pak ještě společnost nerozlišuje, zda si to
občané zavinili sami, anebo do toho přišli nevlastní vinou. Také záleží, koho
si pravidelně volíme – jakou sebranku! Opravdu si připadám, jako bych se ocital
ve druhé světové válce. Můj názor nevyvrátíte. Situaci jsem charakterizoval na
základě životního pozorování.
Václav Kovalčík
Žádné komentáře:
Okomentovat