Pohybuji se zdevastovanou krajinou,
která zažívá proces rekultivace. Místní průmysl však pracuje do posledního
okamžiku. Pak nezbude nic než zpustlá a znečištěná zem. Bloudím místní
krajinou, přesto vidím v dáli průmyslové stavby.
Co kdyby to mohly být základy nové
univerzity? Přibližuji se k nim. Dokonce potkávám mladé lidi. Všechno se
začíná postupně probouzet. Všechno se zelená i kvete. Tyhle budovy potřebují
ještě v opravách doladit, aby mohly plnit svůj vysokoškolský úkol.
Jsem jmenován na funkci univerzitního
rektora. Lidé mě mají v lásce, neboť touží po novém životě. Nic si o sobě
nemyslím, přišlo to však nečekaně – všemožné pocty a ovace. Život se tak
probouzí ke svému obrazu, chce žít a vzkvétat. Takový byl můj sen o Paskovu.
Václav Kovalčík
Žádné komentáře:
Okomentovat