Se svou kamarádkou jedu navštívit
jednu věhlasnou osobnost, co se týče zahradnictví. Nastupujeme do autobusu,
ihned označujeme své dvacetiminutové jízdenky. Cesta probíhá v pohodě, dokud
nezjistíme, že jsme své minuty dávno vyčerpali. Začínáme být zoufalí, neboť nám
hrozí vysoká pokuta za jízdu načerno.
Naštěstí jsme dojeli do správné obce.
Hledáme zde slavného zahradníka, ale dlouho jej nemůžeme najít. V obci se
koná slavnostní pouť. A tak se ptám jednoho prodejce na zmíněnou osobnost, jež
tady ještě žije. Zjišťuji, že máme jít do kopce až k zámku. Tam je obrovský
park – tak akorát pro naši akademickou činnost. Oba jsme si oddechli, vždyť
tohle hledání máme za sebou, jenže před námi je zákeřná seminární práce. Kdoví
jestli ji zvládneme.
Zničehonic se přesouvám do
tělocvičny, kde probíhá mistrovství v basketbalu. Hráči mě zvou, abych se
zapojil a hrál za jejich tým. Nabídka se zdá být lákavá, a proto do ní s nadšením
jdu. Dribluji s míčem – ten mi stále uniká. Snažím se dát koš, ale
neúspěšně, až mě hra přestává bavit. Zdánlivě mizím z onoho mistrovství. Prostě
nemám štěstí na body.
Václav Kovalčík
Žádné komentáře:
Okomentovat