Jsem na jedné výstavě hlavolamů,
která se koná v jednom domě u kalného rybníka. Docela si užívám různé
rébusy a příklady. Jsem velmi nadšen z díla historie a současnosti.
Zkouším si všechno, ohmatávám různé věci, prostě se mi líbí uvedená akce. Děti
si hrají a prohlubují si své schopnosti myslet a přemýšlet. Výstava hlavolamů
však trvá velmi dlouho, a tak odcházím.
Pohybuji se podél kalného rybníku.
Pršelo opravdu příliš, teď je žhavé a ostré slunce. Připomíná mi to situaci
v Austrálii, jež je obdařena tropickou vláhou a tropickými teplotami. Se
svým přítelem jdu do jedné hospůdky, abychom zapili své dosavadní úspěchy ve
svátečním nedělním dnu. Stále vzpomínám na výstavu hlavolamů. I když jsem tam
byl dlouho, tak lituji, že jsem „dříve“ odešel. Stále mám výčitky svědomí - mohl jsem tam být snad až do nekonečna.
Václav Kovalčík
Žádné komentáře:
Okomentovat