Jsme na jednom kúru křesťanského kostela.
Je zde mnoho studentů a profesorů. Takové setkání nebývá vůbec na škodu, neboť
působí ekumenicky. Dokonce je chrám naším útočištěm, ale jednoho dne budeme
muset vyklidit své roztahané věci. Ještě předtím pořádáme pořádný mejdan.
Podporuje nás i zdejší akademická půda – profesoři a studentstvo.
Zničehonic unikají ropné páry, které
jsou cítit nejen v kostele. Nikomu to nepřipadá divné, raději se
obecenstvo pořádně baví. Následující den – po bujaré noci – vstávám jako první.
Musím však vyklidit knihy, ale to mi připadá jako nekonečná práce, neboť
neubývají, ba naopak. Zároveň mi pomáhá jedna spolužačka.
Hrozí, že tahle lokalita vybuchne, a
to kvůli ropným parám, kterých jsme se nadýchali. Již není čas balit knihy, již
není čas zachraňovat své opilé a omámené spolu-studující. Musíme uprchnout před
hrozivým nebezpečím. Docela nám to se
spolužačkou klape. Lítáme ze všech sil – naštěstí z kopce. Tím jsme se
zachránili před místními ropnými výpary a explozí v tropickém žáru.
Václav Kovalčík
Žádné komentáře:
Okomentovat