Vážení čtenáři, nemám nic proti Farského
Liturgii CČSH, ale někdy mi připadá, že dlouhodobě zpíváme totéž, i když jsou
k dispozici různé obměny a rozmanitý výběr písniček ze zpěvníku. I pro mě –
jako varhaníka – je to „nekonečné,“ co se týče bohoslužebného přednesu,
k tomu přidejme dlouhé kázání, které spíše lidi odrazuje, než přitahuje.
A tak jsem pro to, abychom hráli a
zpívali i jiné (songové) liturgie, jež jsou v současnosti umístěné na
druhou kolej, a to zcela zbytečně. Jejich „spravedlivá“ reprodukce by udělala
liturgický rok mnohem zajímavějším a přitažlivějším.
Možná by byla i ta vytoužená velká
účast na bohoslužbách v náboženských obcích Církve československé
husitské. Dle mého názoru moderní církev musí být ve svých dílech pokroková a
rozmanitá. Vžijme se též do lidí, které to z nějakého důvodu nebaví.
Napadá mě prezentace liturgií,
modliteb a biblických textů na válcích, jež připomínají ty nádražní,
s nimiž se dá kdykoliv točit. Inspiraci v tomhle nalézám v dálném
východu. Uspěchaní lidé by kdykoliv zatočili válci, tím by absolvovali
bohoslužbu a modlitby. Určitě by byli spokojeni, přicházeli v hojném
počtu, zapalovali svíčky, vzpomínali na zesnulé, vzali si od nich příklad. Pro
děti by mělo samozřejmě existovat místo na hraní.
A proto zapojení široké veřejnosti a
popularizace liturgií CČSH nesmí být na škodu. Každý by měl věnovat svůj čas,
který ve svém životě unese. Něco se musí skutečně dít, aby CČSH v budoucím
Sčítání lidu dopadla o mnoho lépe.
Václav Kovalčík
Žádné komentáře:
Okomentovat