Z campu chodívám do města a zase
zpět. V jedné chvíli poznávám drobnou slečnu, která je rovněž z České
republiky. Společně procházíme přímořským letoviskem. Většinou se pohybujeme na
jednom rozbořeném hradě, poté chodíme na tržnici poblíž přístavu.
Zdá se, že jsme se do sebe
zamilovali. Potom míříme na oběd do vyhlášené venkovní restaurace, kde se
zároveň setkávám s její matkou. Podařilo se mi zaujmout mou budoucí
tchýni. Právě podávají místní kuchyni, a já si s nadšením pochutnávám na
mořských plodech.
Se svou milou se pak ocitám v úklidové
místnosti jednoho hotelu. Vysvětluje mi, že je pro ni těžké jít do vztahu, že
je to na ni až příliš. Ve svém milostném projevu však neustupuji, právě naopak.
Vyprávím jí budoucnost, která by mohla být pro nás šťastná. Pořád ji „do
nekonečna“ přesvědčuji a „balím,“ abychom se konečně vzali.
Václav Kovalčík
Žádné komentáře:
Okomentovat